7. skautský oddíl Havrani - Kolín

Tento tábor byl zatěžkávací zkouškou činovníků a současného oddílu, šlo o všechno, buďto se tábor povede a naše dvouletá činnost měla smysl, nebo ne a naše činnost smysl neměla. Proto začaly přípravy na tábor ještě v roce 2007 a postupně, krok za krokem, jak jsme se blížili k datu 26.7. 2008, začal Tábor Návratů v našich myslích dostávat konkrétní podobu.



Tábor se odehrával na nynějším tábořišti T.K. Mustang v Zeleném údolí, kde Havrani poprvé tábořili v roce 1968. Po téměř dvou desítkách let jsme opusili naše tábořiště v Hostkovicích a jeli do neznáma, což sebou přinášelo mnohé obtíže s převozem podsad, zajišťováním zásobování tábora apod.



Vůdcem tábora a zdravotníkem byl Pérák, programový tým byl složen z Červenáčka a Mirka, servisní tým z Důlka a Panchyho (za vydatné podpory Johna). Na táboře výtečně, ale výtečně vařil Koláček s Kachnou. Několik dní s námi pobyl a nám pomáhal Datlík. Velký dík patří také Miroslavu Peckovi - Wabimu za poskytnutí sponzorské dopravy.



První den s odehrával v čistě pracovním duchu, kluci se ale činili, takže už druhý den začal program a my hermes håndvesker se šli poprvé vykoupat do místního rybníka, přičemž jsme netušili, že díky nádhernému počasí strávíme u jeho břehů ještě další slunné hodiny vysoce převyšující obvyklý táborový příděl. Na táboře nám pršelo jen poslední den - obvykle nám na táborech prší po celou dobu, jen na bourání se obvykle vyčasí...nebo taky ne... :-)



Večery byly vyhrazeny zpívání s Koláčkem či četbě Rolfa Zálesáka s Červenáčkem. Po několika letech se také do oddílu vrátila tradice táborového Riskuj, který těsným rozdílem vyhráli Medvědi.



Asi třetí den tábora nastaly vážnější komplikace, když si Rocksteady na naší procházce po okolí, kdy jsme se beznadějně ztratili a vrátili se pozdě k večeři, uhnal horečku. Naštěstí se Dr. Housovi m.d. a jeho diagnostickému oddělení podařilo horečku nakonec srazit. Jediným dalším zraněním byla hluboká řezná rána, kterou si přivodil Hujer při neopatrné manipulaci s nožem. Naštěstí vše dobře dopadlo (3 stehy) a mohli jsme si Hujera vzít zpátky a nenechávat ho v péči čáslavské nemocnice.



Brzy začala i letošní dlouhodobka - Souboj indiánských rodů. Rozespalí válečníci byli přivedeni k poradnímu ohni, kde se medicinman marně snažil spojit s Manitouem, aby mu poradil, který kmen je lepší, pročež byl unesen nepřátelskými bojovníky. Naši stateční válečníci se vydali medicinmana vysvobodit a v hlavách jim přitom zněla slova náčelníka Tanguy, který pravil, že který kmen osvobodí medicinmana z rukou nepřátel, ten se stane vítězem.



Nejprve bylo třeba, aby se válečníci zúčastnili výcviku v indiánském táboře a také tradičního souboje o nejlepšího válečníka (zvítězil Citron).



Poté se vydali na dobrodružnou cestu plnou nástrah, soubojů a protivenství (dokonce se museli vplížit do nepřátelského tábora), než během dvoudenky osvobodili svého medicinmana. Zachránci byli Medvědi a díky tomu se stali vítězi celé dlouhodobé hry. Kamzíci je za to přímo drtivě porazili v bodování, které vyhrál rádce Kamzíků B-Bob.





Z tradičních táborových dnů nás čekal Návštěvní den, Skautský den a Divadelní den. Skautský den se odehrával přesně na den 101. výročí založení skautingu a strávili jsme ho na výletě v Čáslavi. Divadelní den se nesl v duchu Vinetoua a držitelem Divadelního kladiva 2008 se stal B-Bob za roli indiána romského původu. Na Divadelní den dokonce přichystala kuchyně tradiční holywoodskou krmi - hot-dogy a popcorn.





Velké hry se hrály dvě - Na Mravence a především legendární hra Na Kance, která byla ihned zneužita k povolenému zmatlání obličejů maskovacími barvami. Neplánovaný, ale o to zajímavější program nám připravili Krteček s Citronem, když spunktovali velkou vodní bitvu, do které se záhy zapojil celý tábor včetně kuchařů.



Tábor Návratů byl výrazným mezníkem ve skautském životě pro Panchyho, Krtečka, Vítka, B-Boba, Hujera a Zabijáka, který složili svůj skautský slib a pro Červenáčka s Mirkem, kteří složili zkoušku Tři orlí pera.


Ale nejen pro ně, pro nás všechny, kteří se tábora zúčastnili, bude mít Tábor Návratů 2008 už navždy místo v našich srdcích. Srdečný dík klukům, že jeli a byli perfektní, činovníkům, že to se mnou vydrželi a za to, že odvedli bezchybnou práci a všem, kdo nám pomohli, aby se tábor mohl uskutečnit.


Vůdce tábora

Pérák