7. skautský oddíl Havrani - Kolín

Naše cesta na Jamboree začala v okamžiku, kdy se na webových stránkách českého kontingentu objevila možnost navštívit Jamboree v rámci Day Visitors - tzn. bez nutnosti být členem oficiální národní výpravy. Během několika minut jsme se rozhodli že pojedeme. Objednali jsme si lístky, jízdenky na autobus a byli jsme připraveni zcela naslepo vyrazit do Londýna a následně se nějak dostat až do Hylands park, kde Jamboree probíhalo. Původně jsme byli pouze dva: já a Červenáček. Nakonec se k nám ale přidali i Důlek, Koláček a Kachna.Odjezd byl naplánován na 1. srpna, tedy přesně na den, kdy světový skauting oslavoval své stoleté výročí. Po oslavení Úsvitu nového skautského století na vrchu Bedřichov spolu s našimi oddíly nás čekala cesta na pražský Florenc, a autobusem přes Německo, Belgii a Francii směr Velká Británie. S prvním skautem jsme se potkali již při přeplouvání zálivu La Manche. Byl to postarší anglický skaut, který dříve vedl hned dva skautské oddíly. Cesta nám v rozhovoru příjemně ubíhala a když jsme se s ním loučili, pokoušel se nám ještě darovat 20 liber se slovy: “ od skauta pro skauty“, což jsme však samozřejmě s díky odmítli. Přece jen jsme si však ze setkání s Chrisem Barkerem něco odnesli. Kontakt na něj, kdybychom v Londýně něco potřebovali a dalšího skautského přítele, tentokrát z Velké Británie.
Když nás autobus vysadil na Londýnské Victoria Coach st., trvalo nám jen několik minut, než jsme se zorientovali a vyrazili směrem na Peckham Rye, kde jsme měli domluvené ubytování u kolínského lékárníka pana Zichy a jeho rodiny. Cestou jsme potkávali stále více a více skautů - většinou Britů, ale našli se i Italé, Poláci, Američané a dokonce i několik skautů z Čech. Při prohlídce Buckinghamského paláce jsme si troufale, a za mírného rozhořčení hlídkujících policistů, pověsili na vstupní bránu paláce oddílové vlajky a udělali jsme si s nimi fotku na památku naší návštěvy v Anglii.



Navštívili jsme i Westminster a London Eye – největší ruské kolo na světě. Po ubytování jsme se ještě vydali na krátkou procházku po nočním Londýně. Pro „kluky z maloměsta“, kteří byli zvyklý maximálně na Prahu to byl opravdu silný zážitek. Zkuste si vyjít v noci po černošské čtvrti, nadto ještě oblečeni do skautských krojů. Poté co se nás i místní policisté začali ptát, jestli jsme se náhodou neztratili a jestli jsme v pořádku nám došlo, že noční Peckham opravdu není místo pro nás a raději jsme velmi rychle otočili kroky zpět k domovu – avšak obohaceni o opravdu nevšední zážitek.
Druhý den, který jsme měli strávit již přímo na Jamboree, začal pro náš oddíl tradičně - zaspali jsme o dvě hodiny. Rychle jsme se sbalili a vydali se na slavné londýnské metro, které je vyhlášené tím, jak je v něm složitá orientace. Nám to kupodivu problémy nedělalo, takže jsme už za půl hodiny vystoupili na cílové stanici, odkud to bylo na registraci již jen 3 míle, které jsme hravě ušli pěšky. Když jsme se dostali na registraci na North Field Airfield, čekalo nás velké překvapení. Představte si obrovské letiště, které je do posledního místečka „narvané skauty“. Okamžitě po našem příchodu se nás ujal jeden Američan ze servis týmu, odbavil nás a během dvaceti minut jsme seděli v autobuse s americkou a korejskou výpravou a jeli přímo na místo konání Jamboree - do Hylands park. Asi půlhodinovou cestu jsme strávili povídáním si se skauty z autobusu, studováním materiálů o Jamboree a vybírání si suvenýrů v Jam-katalogu. A pak to přišlo…
Před námi se vynořilo Jamboree v celé své nádheře. Skauty, kam až jen oko dohlédne. Prošli jsme slavnostní bránou, která byla lemovaná vlajkami 159 států a teritorií, které se Jamboree zúčastnili a s naprosto nepopsatelným pocitem jsme vstoupili na Jamboree.



Ihned jsme se stali vděčným cílem fotografů a skautů z celého světa, neboť jsme byli naprosto nepřehlédnutelní díky svým oddílovým vlajkám, které jsme nosili vždy a všude sebou.



Měli jsme před sebou 8 hodin pobytu na Jamboree. Navštívili jsme propagační stany každé národní výpravy a navštívili jsme i velmi, velmi oblíbenou českou hospůdku Czech Lion, kde jsme se kvůli úmornému vedru osvěžovali kofolou. Vyzkoušeli jsme si také, jaké to je být estonským lovcem, zazpívali jsme si s italskou kapelou, vystáli hodinovou frontu na suvenýry, navštívili jsme bubnovou keňských skautů,… Vrcholem všeho bylo, když jsme shlédli nádherné propagační video 100 let skautingu, které jsme i my velmi často používali na našich akcích a na námi pořádaných exhibicích. Při pasáži, kde bylo zobrazováno Jamboree, jsme nemohli uvěřit, že i my jsme se stali jeho součástí a že jsme toho všeho svědky. Mnozí z nás zatlačovali slzičky a nikdo se neubránil obrovskému dojetí.
imitacion golden goose
fausse golden goose
imitation golden goose
fake golden goose
golden goose imitazioni







Když jsme z Jamboree odjížděli, byli jsme bohatší o největší životní zážitek, o spoustu přátel od Aljašky až po Japonsko a o spoustu odznaků, neboť jsme díky našim hezkým odznakům a jednoznačně nejhezčím šátkům slyšeli kouzelné slovíčko Change asi nejčastěji ze všech účastníků Jamboree. Cestou zpět do Londýna jsme ještě spolu s britskými skautkami stihli uspořádat malou sběratelskou burzu a seznámit se s dvěma malými a naprosto kouzelnými skauty a jejich maminkou ze Severní Karolíny, které jsme obdarovali našimi kovovými odznaky, které jsou ve světovém skautingu poměrně vzácné. Ještě teď slyším, jak nadšeně křičí na celé metro: “Yeah, we are like czech scouts“.
Poslední den jsme strávili důkladnou prohlídkou Londýna. Neuteklo nám opravdu nic! Navštívili jsme světoznámé Britské muzeum, nakoupili jsme si suvenýry na Oxford street, prošli jsme si Soho i Camden. Neukrylo se před námi ani nádherné Trafalgarské náměstí. Den jsme zakončili vyhlídkou z Tower Bridge, při které se nám tajil dech. Můžu s klidem v srdci řici, že noční Londýn z Tower Bridge skýtá asi nejkrásnější pohled, jaký jsme ve svém životě viděl… Poté nás čekala již jen 20 hodinová cesta autobusem zpět do Čech.


Vrátili jsme se z největší skautské mezinárodní akce na světě. Z akce, které se zúčastnilo 40 000 lidí a jež navštívilo okolo 42 000 návštěvníků. Spolu s téměř třemi sty skauty z České republiky, kteří se zúčastnili Jamboree, jsme si splnili svůj sen. A co dál?
Na rok 2011, kdy se koná Jamboree ve Švédsku, chystáme vytvoření vlastního kolínského jam-oddílu tvořeného Havrany a třeba i dalšími spřátelnými skauty. Nejlépe zakončím tento článek heslem století skautingu a heslem 21. světového Jamboree: One World, One Promise, neboli Jeden svět, Jeden Slib…