Vydali jsme se směrem ke škole,kde jsme tento den měli přespávat a míti i večeři - místní základní škola. Nebyla to krátká cesta a ke konci nás už bolela záda, ale k cíli jsme došli, zapsali jsme se a šli do nám udělené třídy, kde jsme si společně s dalšími oddíly zabrali nějaké to místo, kde budeme spát. Poté jsme si museli sehnat věci, které Jenda nevzal. Lékárničku a foťák nám nakonec půjčil Důlek, ale sekeru jsme si museli opatřit sami. Chvíli jsme chodili po zdejší čtvrťi rodinných domků, když asi u čtvrtého nám na naši prosbu byla sekera půjčena (ostatní ji záhadně neměli…). Večeře byla dobrá a ke spánku jsme se ukládali s vědomím, že zítra už bude závod.
Ráno jsme se probudili, zabalili si, nasnídali se a vyrazili na nedalekou louku, kde většina oddílů měla ve stanech trávit druhou noc. Také jsme se dozvěděli, že z původních asi 43 hlídek nedorazilo devět. Postavili jsme si stany, připravili jsme si, co bylo potřeba a v 11 hodin dopoledne nás autobusy dovezly na startovní místo (každá hlídka replicas relojes dostala alespoň jednoho – klidně i cizího vedoucího jako doprovod). My jsme měli vedoucího z Kutné Hory jménem Gingo).
Závod byl vcelku pěkně vymyšlený, některé disciplíny či brány byly opravdu zajímavé(např. šplhání po lanech na strom, sjíždění řeky na lodi), bylo to i propojené s foceními různých objektů nebo zjištěním si nečeho. Někdy akorát organizace trochu kolísala, jindy zase nějaké stanoviště ,,schramstlo´´ spoustu drahocenného času. Po cestě nastaly i drobné zdravotní problémy či problémy s orientací. Každopádně jsme udělali, co šlo a unavení jsme se vraceli k našemu táboru, kde jsme se zahlásili a šli jsme do školy na večeři a odtud zpět a spát.
Jenda na lanových překážkách
Ráno následovalo zase balení, zase přesun do školy, snídaně a VYHLÁŠENÍ!. Byly to trochu nervy a myslím, že to samozřejmě Repliche Orologi Di Lusso mohlo dopadnout i líp, ale nakonec jsme se umístili na velmi hezkém 7. místě!!! A ještě předtím, než jsme odešli, tak nám trochu zpříjemnili odchod tím, že v jídelně otevřeli okno a z toho co zbylo ze snídaně - paštiky, jamy, housky, rohlíky atd. (a že toho bylo hodně) nám dle libosti házeli. Nu a odtud jsme šli zpět na nádraží, do Kolína a domů...
Druhá nejúspěšnější družina na SZ v historii oddílu - Lišáci 2013 (Jenda, Jirka, Sysel, TT).
Svojsíkáč nakonec nebyl vůbec špatný a docela bych řekl, se nám tam líbilo.