Vandr po Kokořínsku - duben 2011

Havraní stránky zpravidla nereferují o roverské činnosti činovníků oddílu, pokud se nejedná o významnou akci nebo akci při níž překračujeme hranice naší republiky. Tato akce je výjímkou, jelikož se jí zúčastnili dva nejstarší chlapci z Havranů a ochutnali tak něco roverské "kaše", která se pro ně už vaří na plotbě. Z tohoto důvodu si tento vandr zaslouží své místo na oddílovém webu, jelikož je jedním z větších mezníků v oddílovém životě. Dva z nás se připravují na svou roverskou cestu...


07.06.2011 (21:00)

Trampi HavraniTrampi Havrani


Vandry po Kokořínsku pro mě osobně patří k těm nejkrásnějším. Nádherná příroda, dosud žijící trampská tradice, kdy můžete narazit na osadu i na její obyvatele jako v 70. či 80. letech - dalo by se říci, že Kokořínsko je živoucím skanzenem trampingu a to jako jedno z posledních míst, kde je tento český fenomén stále velice silný a původní - "nezpražákovaný"...


krajina1.jpg


krajina2.jpg


Právě do této kouzelné krajiny jsme se rozhodli vzít budoucí havraní rovery, aby si zde prošli svým vandrovním křtem. Žel následkem rodičovských zákazů a nemocí se s činovníky Důlkem, Červenáčkem a mnou vydali vandrovat jen Zabiják a B-Bob. Vystoupili jsme v městě na soutoku Labe a Vltavy (schválně jestli víte v kterém) a vydali se prozkoumat nejprve jižní svahy Kokořínska s vidinou, že opět navštívíme místa, kde jsme se někdy před čtyřmi, pěti ley začali čundrácky utvářet a že snad podruhé v životě narazíme na nějaké trampíky.

Nejprve však bylo nutno prošlapat si dlouhou a únavnou cestu industriální částí města a to pěkně prosím přímo za nekřesťanského vedra ! Naštěstí jsme nikam nehnali, jelikož jsme s sebou neměli žádný olympic tým, nováčci byli záhy unavení a staří mazáci záhy líní. Celý vandr se nesl ve znamení pohodové chůze, notných srandiček, vyhýbání se vražednému slunci a četných zastávek na delikatesní malinovku. Nakonec jsme nasadili tak vražedné tempo, že jsme v sobotu ušli sotva deset, dvanáct kilometrů - za to jsme si dali asi třikrát malinovku (první zhruba po hodině chůze) a shlédli třetí třetinu hokejového zápasu českého národního týmu.

pochod.jpg



Necháš ten žebřík !Necháš ten žebřík !


PohodičkaPohodička



V pátek jsme prošli trasu od Mělníka ke slavné Rozbořence - trampské nocležiště vytesané do skály - kde jsme strávili noc. Tentokrát jsme našli Rozbořenku prázdnou.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 268 kB)Hromadná u Rozbořenky


Ale druhou noc to přišlo! Pod jedním skalním hřibem v osadě Bílé skály jsme našli domácí tramíky, kteří si přišli užít Velikonoce do svého zamilovaného údolí. Přátelsky nás přijali, pohostili, mohli jsme si vyslechnout jejich přisprostlou, ale za to originální hudební tvorbu, jejich čundrácky přisprostlé, ale za to originální historky a příhody. Dokonce nás pozvali na svůj zářijový potlach, což pro nás bylo velkou ctí, jelikož nám tím projevili své sympatie a uznání, že i když jsme zhruba o 40 let mladší než oni, tak nás přesto něco spojuje, totiž láska k přírodě.


Trampi z osady Bílý kámenTrampi z osady Bílý kámen


Hobití nohy B-BobaHobití nohy B-Boba


Hobitům se ráno nechce vstávat...Hobitům se ráno nechce vstávat...


V neděli jsme vstali a celí blažení, že jsme trampíky přece jen našli, jsme se vydali na hrad Houska. Slunce stále nemilosrdně pražilo,zastavali jsme se tedy na hradě k posilnění a ku odpočinku, jak by řekl klasik. To zastavení nás přišlo draho, jelikož klobása s malinovkou se protáhla a zbytek cesty jsme doslova letěli na vlak, který jsme však pohravransku nakonec stihli.


Červenáček a slavná (a málem osudná) malinovkaČervenáček a slavná (a málem osudná) malinovka


Hodnotím vandr jako jeden z těch nejhezčích a doufám, že i naše roverstvo si vandr užilo a objevilo v sobě tuláckou duši.


Majstr DůlekMajstr Důlek



ZALOMUJU !


Pérák
Související články