7. skautský oddíl Havrani - Kolín


 


 
 
 


Článek




Návštěva Terezína a audience u litoměřického biskupa Baxanta - září 2010

Havrani pokračují ve výchově proti nacionalismu a fašismu. Zhuba půl roku před touto výpravou Havrani navštívili protinacistické dokumentační středisko v Berchtesgadenu. V září se přenesli zpět do Čech a navštívili národní památník Terezín. Akce pokračovala soukromou audiencí u pana biskupa Baxanta, který nám vyprávěl o násilném a nespravedlivém vysídlení některých německých rodin v rámci Benešových dekretů. Havrani také poprvé stanuli na Řípu.


31.10.2010 (21:32)




V měsíci září se uskutečnila druhá část projektu 7. skautského oddílu Havranů – Dětská prevence proti nacionalismu a fašismu. Tento projekt, oceněný a finančně podpořený městem Kolínem a Středočeským krajem, spočívá ve výchovně - turistických akcích zaměřených na ochranu dětí a mládeže proti vlivům nacionalistických, fašistických a jiných nedemokratických stran. Prevence spočívá v názorné ukázce toho, kam tyto nedemokratické tendence vedly – násilí, extremismu, rasismu, xenofobii. K jevům, které v minulosti vyústily do největšího válečného konfliktu v lidské historii.


Havrani na ŘípuHavrani na Řípu



Během první části se Havrani vydali na čtyřdenní výpravu do alpského městečka Berchtesgaden, kde se nacházelo letní sídlo Adolfa Hitlera – Berghof. Zde mimo jiné navštívili místní dokumentační středisko Obersalzberg. Pomocí dobových fotografií, dokumentů a nahrávek se mohli skauti na vlastní oči přesvědčit, k jakým neuvěřitelným zločinům proti lidskosti se v minulosti národ, který podlehl demagogii a planým slibům nacistické ideologie, dopouštěl. Byla to „léčba šokem“. Druhá část projektu se odehrávala v Čechách. Skauti navštívili Národní památník Terezín a tato zkušenost na mnohé zapůsobila ještě silněji než návštěva dokumentačního střediska.

1.jpg


2.jpg


3.jpg


4.jpg


5.jpg



Avšak abychom byli nezaujatí a spravedliví a ukázali si, že ne všechny zločiny vzešly z rukou německých okupantů, odebrali jsme se do Litoměřic, kde nás na soukromé audienci ve svém sídle přijal litoměřický sídelní biskup Jan Baxant, který nám věnoval něco ze svého vzácného času, aby popsal situaci v Sudetech po květnu 1945, kdy docházelo k násilnému, velmi krutému a spoustou obětí na životech zatíženému odsunu českých občanů německého jazyka, jak jeho excelence říká. Tito lidé byli vyhnáni ze svých domovů, přišli o veškerý majetek, často i o život jen proto, že mluvili německy a nikdo se nezabýval tím, jestli jsou vinní nebo nevinní. I náš národ se dopustil mnohých křivd, byť se o tom zpravidla v hodinách dějepisu neučí.

6.jpg


7.jpg


8.jpg


Havrani s panem biskupem + hosté z dívčího oddílu Surikaty Havrani s panem biskupem + hosté z dívčího oddílu Surikaty



Tato výprava zanechala na účastnících své stopy a pevně věřím, že se nikdo z nás v budoucnu nenechá ošálit žádnou podobnou „ideologií“, protože budou dobře vědět, kolik zla se v nich skrývalo a skrývá.


Pérák

Legenda:

Mons. Mgr. Jan Baxant:

Svou kněžskou službu začínal jako kaplan v Kolíně v letech 1973 až 1975. Poté působil jako administrátor nejprve v Bystřici u Benešova (v letech 1975 až 1983) a pak ve farnosti sv. Antonína v Praze - Holešovicích (v letech 1983 až 1990). V roce 1990 byl jmenován vicerektorem a posléze v roce 1993 rektorem Arcibiskupského kněžského semináře v Praze. Od roku 1997 pokračoval v kněžské službě jako farář nejdříve v Kolíně, a pak od roku 2000 až do konce roku 2002 ve farnosti Matky Boží před Týnem v Praze. 1. 1. 2003 byl jmenován generálním vikářem Diecéze českobudějovické.

Papež Benedikt XVI. jmenoval Mons. Jana Baxanta novým diecézním biskupem v Litoměřicích a jmenování bylo oznámeno dne 4. 10. 2008, v den svátku sv. Františka z Assisi, ve Vatikánu a na litoměřickém biskupství.

Související články