Havrani se vydali zařádit si do hor kousek za Libercem. Jelikož většinu prvního dne zabrala samotná cesta, tak jsme za denního světla stihli jen malou vycházku po okolí spojenou s nepřetržitou koulovačkou. Večer byl vyhrazen slavnostní chvíli - nováčci byli přijímání do družin, a tradiční oddílové hře Riskuj, kterou po urputném souboji nakonec vyhrála družina Kamzíků.





Druhý den začal Pérákovsko-Mirkovskou tematickou jamajskou rozcvičkou a poté se za všeobecného veselí až do oběda pekáčovalo na kopci za chatou.









Po obědě v podobě Panchyho horské čočkovky ve které by stálo i prkno (druhé jídlo nebylo potřeba), byla repliche orologi svizzeri v plánu výprava na zamrzlou přehradu Souš, která byla zpestřena hodem O2čka na dálku do sněhu, sněžnými partyzány, psími závody o večeři (doběhl jen Bismrck a Bubík) a soutěží ve skoku přes švihadlo. Ani by to nebyla správná havraní výprava, kdyby se nám nepodařilo se cestou ztratit. Plán jsme splnili na 110 %, neboť jsme se ztratili 20 metrů od chaty.



Abychom se za naši námahu náležitě odměnili, tak jsme pojedli opravdu královskou večeři, kterou pro nás po několikahodinovém souboji s kamny připravilo naše kuchařské komando. Po večeřo-snídani jsme fascinovaně shlédli příběh Maxima Decima ve replica de ropa de diseñador filmu Gladiátor a díky posunu večeře a na naléhání kluků, kteří chtěli dokoukat film, jsme se dostali do postelí až okolo 2. hodiny ráno.







Celá sobota byla vyhrazena pekáčování a sněhovým bitvám, ve kterých se nejvíce vyřádil Panchy s Důlkem a ve kterých byli nejvíce nakrmeni Krteček s B-Bobem. Večer byly předány první nováčkovské zkoušky, zahráli jsme si monstrózní Důlní společnost, kterou díky ohromné smůle Medvědů vyhráli Kamzíci a promítli jsme si oddílovou legendu, film Barbar Conan.



Poslední den jsme si zabalili a vyrazili na vlak, aby nás zavezl zpět do naší úrodné polabské nížiny. Byla to monstrózní akce !!!




P.S. Zlí jazykové tvrdí, že se část vedení cestou na vlak opět ztratila, ale věřte bulváru...