Je to už neuvěřitelných 7 let, kdy jsme poprvé stanuli na posvátné půdě Keltských obětišť ukrytých kdesi v Českém Ráji. Změnilo se mnohé, ale jedno ne! Rok za rokem se Havrani do obětišť vrací, aby i nováčci poznali největší oddílové tajemství a stali se jeho strážci, aby poznali místo, které nám ukázal bývalý vůdce oddílu a které budou oni zase ukazovat svým nástupcům a generacím, které přijdou po nich...

Celá cesta vlakem z Kolína do Turnova proběhla ve znamení her jako Kde je Kevin, Bang a jiných stálic zastávko-herního nebe. Oproti minulému ročníku se nám podařilo i nenechat nic ve vlaku, všechny čepice dojeli s námi - STOP -






Naše trasa vedla přes již tradiční zastávky, kde jsme odpočívali při cestě za dobrodružstvím - pítko na náměstí, Zrcadlová koza atd.



Jelikož jsou obětiště skutečně dobře ukrytá, tak nám trvalo asi půl hodiny (vyplněné blouděním a hledáním), než se nám je k všeobecné úlevě podařilo nalézt.

V nejvyšším utajení jsme navštívili dolní svatyni a slezli do obřadní jeskyně. Zde se Bismarck ukázal jako velmi statečný skaut, když překonal svůj velký strach z pavouků. Bál se, ale zaťal zuby, zavřel oči a šel, za což mu dodatečně vysekávám poklonu, neboť ne každý se dokáže postavit svému strachu.

Po dolní svatyni a obřadní jeskyni jsme se vyšplhali do svatyně horní. Zde jsme v němém úžasu sledovali, jak se rozmožilo její bohatství od naší poslední návštěvy. Čekala nás zde i listina z loňského roku, kde jsme svými podpisy stvrdili, že do nejdelší smrti neprozradíme tajemství obětišť nikomu jinému, než svým nástupcům. Na listině se objevilo i jméno bývalého vůdce oddílu Radka Jangla, který s námi v obětištích již dobré dva roky nebyl a který nebyl ani při vkládání listiny do svatyně. Inu, Keltská obětiště opět ukázala svou moc. Na listinu se připsali i naši nováčci a pak už nás čekala jen cesta domů...